"Woke up in Helsinki yesterday, ... day turns to night, night turns to whatever we want, we're young enough to say this has gotta be a good life"
Představa toho, že si uděláme roadtrip Skandinávií nás napadl někdy v první polovině roku, kdy se Matyáš dozvěděl, že tam bude pracovně trávit nějakou dobu a pravděpodobně by byla možnost tam zůstat o nějakou dobu déle, než by ho zaměstnávaly pracovní povinnosti.
Sever byl vždycky mým snem. A najednou možnost, že bych se tam mohla dostat, dostala nějakou reálnou podobu a my se rozhodli, že to zrealizujeme, ačkoli jsem ze začátku nevěřila, že to dotáhneme do konce. Přišlo mi nemožné, aby všechno vyšlo, abychom si fakt půjčili auto a vyrazili vlastně jen tak bez nějakého úplně plánovaného cíle a cíleného plánu.
Nemůžu říct, že bych se nějak úplně reálně podílela na onom plánování kdy, kde, jak. To bylo celé v režii Matyáše, kdy rozhodující byla práce a jeho možnosti, kdežto já jsem jen udělala poslední srpnové zkoušky u nás a mohla do začátku semestru jet kdykoli.
Nakonec jsme vymysleli konečný termín 6.9. - 18.9., protože 19. už mi zase začínala škola. Plán byl cca 4 dny strávit v Helsinkách a v sobotu odjet na sever. Září, Laponsko, průměrná teplota kolem sedmi stupňů Celsia a náš plán byl takový, že celý týden strávíme pod stanem. No, ale o tom později...
